Nemravné uplácení voličů

Že řada lidí nepřemýšlí, ale rozhoduje se a jedná spíše pudově je jasné. Že se tak chová i ústavní soud, to je na pováženou.

Je zde případ, kdy jistí politici dávali voličům na ruku pár stovek (myslím že doslova 200kč) za to, že jim dají svůj hlas ve volbách.

Někteří politici to považovali za nefér a obrátili se na soudy. Ti rozhodly nejprve nějak, a ústavní soud jejich rozhodnutí zrušil a zrušil také volby tam kde k tomu došlo.

A už tu máme výrony novinářských odpadků, o tom jak je to nemravná korupce a nakupování hlasů, jak to znemožňuje svobodné rozhodnutí a pod. Podle novinářských odpadků by člověk myslel, že snad ti politici stáli s kulometem u volebních místností a kdo je nezvolil, toho exemplárně popravili hned u dveří.

Dal si někdo tu práci a zamyslel se nad tím ? Novinářský odpad nikoli, od těch to ani nelze čekat.

Zkusme se nad tím pozastavit alespoň my ostatní.

Předvolební guláš, pivo za 2kč, estrády, to jsou přece také úplatky. Jsou to peníze vydané na zboží a služby v naději, že dojde k výměně za hlas.

A co teprve nákup hlasů za slib sociálních dávek, zvyšování platů ve státní správě nebo slib nových pracovních míst. To nechává ústavní soud i novinářské odpadlíky chladnými.

Nechci tady dělat jednoznačný závěr. Taky se mi to zrovna nezamlouvá, platit hotově za hlas voličům.

Na druhou stranu, proč nepustit do volební kampaně trh přímo. Stejně volební kampaně jsou o tom jaké finance strana sežene a jak velkou kampaň udělá. Vydělávají na tom jen úzké reklamní kruhy. Co uzákonit nákup hlasů. Pracoval by trh, nabídka poptávka, cena hlasu by byla určena trhem a bylo by to průhledné, nikdo by nemohl tvrdit, že kampaň za 500 mio stála 100 milionů a pod. Prostě cena by byla veřejně známá a snadno by se podle počtu hlasů spočetlo, kolik to stálo.

Biti by byli reklamní šizuňkové, nikdo jiný.

Nákup hlasů by tak probíhal čistě a čestně, né jako doposud skrytě a zákeřně.

A to je taky důvod, proč něco takového nikdy neprojde. Část lidí to nepochopí, protože nákup čehokoli je pro ně sprosté slovo a část zase bude proti protože profituje na současném stavu. Zbytek to vůbec nezajímá.


A teď čistě politicky.
Nikdo přece nenutí ty lidi si peníze vzít. Ergo je to jejich rozhodnutí dát svůj hlas za peníze. Můj hlas je můj a jenom já rozhoduju, jak s ním naložím. Žádná instituce mi nemůže nařizovat, jak mám naložit se svým hlasem. To by mi za chvíli mohli diktovat, koho smím a nesmím volit, nebo že nesmím nevolit.

Ústavní soud se ukazuje jako silně nedemokratická instituce. Ostatně není divu, když v jeho čele sedí bývalý komunista. V takových klíčových rozhodnutích se to ukazuje.

Co vy na to vážení občané ?

Vánoční urážka penězi

Pan Sedláček mne dnes celkem překvapil svým blogem http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=11694&from=0#nucleus_cf

Pan Sedláček upozorňuje na to, že lidé prý bývají někdy schválně iracionální. Vypadá to, že jde o pokus jaksi zmenšit prostor pro "tržní" teorie a naopak zvětšit prostor pro teorie, které tržní chování spíše vytěsňují, když už ho přímo nezavrhují jako sprosťárnu.

Prý podle spousty příkladů lze doložit, že lidé se nechovají vždy tak, že by sobecky sledovali své zájmy, ale někdy nadřazují zájmy ostatních nad své zájmy.

Příkladně, v rodině neplatíme mamince za dobrou večeři hotovostí, ale nanejvýš pěkně poděkujeme a pochválíme chutnou krmi. Nebo jiný příklad, v rodině si dáváme dary aniž bychom očekávali "finančně" adekvátní protislužbu. Nebo, prý se ptali nějakých právníků, zda by za desetinu honoráře pracovali pro charitu a ti to odmítli. Totéž byli ale ochotni dělat zcela zdarma.

A to prý má dokazovat, že tržně se nechováme vždy, ale jen někdy.

Na každém z těch příkladů se dá prokázat, že to je, ač to není na první pohled vidět, veskrze sobecké sledování vlastních zájmů.

Většina lidí si totiž neuvědomuje rozdíl, mezi hodnotou a cenou. Ne vše co má pro nás hodnotu, má také cenu vyjádřenou v penězích. Přesto sobecky sledujíce své zájmy, hledíme nejen po ceně ale především po hodnotě statků či služeb. Pro někoho statek za milión nemá cenu ani pětníku a naopak.

Proto pro právníka pracovat za desetinu gáže má nižší hodnotu než pracovat zdarma. Protože práce pro charitu přináší hodnotu jedině pokud je vykonávána zdarma. A to ve dvou rovinách,
1) vykonáte dobro a máte z toho dobrý pocit který má pro vás hodnotu
nebo
2) prací pro charitu zdarma budujete kredit mezi ostatními, prostě dobrou pověst. Ostatní to hodnotí kladně a vám jako právníkovi záleží na tom jak vás ostatní posuzují, má to pro vás hodnotu.

Proto obdarováváme své blízké, rodinu, protože nám samotným to přináší užitek, tedy hodnotu, nikoli finance na ruku, ale radost, příjemný pocit, lásku. Ze stejného důvodu nerozdáváme dary neznámým náhodně vybraným lidem o kterých nic nevíme.

A ze stejného důvodu naše maminka nevaří večeři pro cizí kolemjdoucí, ale jen pro svou rodinu.


Myslím, že tenhle blog pana Sedláčka je typickou ukázkou zmatenosti lidí penězi. Nedokáží rozlišit mezi hodnotou a cenou statků a pletou si tak pojmy s dojmy. Na základě pomýlení pak nadávají na trh a tržní principy aniž by vůbec věděli na co nadávají. Odsuzují peníze a honbu za nimi, ale když se s nima dáte do řeči, zjistíte, že o ničem jiném se bavit nedovedou než o penězích, a o tom, kdo jich kolik má a jak k nim přišel.


Stejně tak lidé nadávají na ekonomické teorie a ekonomy, a mají pocit že snad ekonomové vymýšlejí svými teoriemi nějaké návody na to jak mají lidé žít. Přitom si neuvědomují, že je to právě naopak. Že ekonomové se snaží jen popsat jak lidé žijí, jak se chovají.


Jedno velké nepochopení základních principů. Hodnota a cena jsou odlišné. A proto se zdánlivě dokážeme chovat iracionálně z hlediska "tržiště", ale vždy sledujeme své sobecké zájmy a proto se chováme vždy tržně, i když na tom nic netržíme nebo netrhneme. Vždy ale získáváme hodnotu a chováme se tak jen když je pro nás směna výhodná.

Šťastný nový rok Všem !

A další oblbování, novináři dnes perlí

Další titulek, "Nepřítel Evropy se vrací. Ke sněhu se přidal led".

Tak mám pocit že hlavním nepřítelem Evropy jsou média s některými politiky a globální oteplovači.

Jenom naprostého primitiva v Evropě v prosinci překvapí sníh a led.

Lidé jsou už tak zpitomělí medíálními masážemi, že by chtěli celoročně stabilní klima a když dochází k přirozenému střídání ročních období, jsou z toho vykolejení a přistupují na katastrofické výkřiky o ochromení civilizace sněhem. Do toho se přidají oteplovači s tím, že za to můžeme sami a že to bude čím dál horší až dojde k apokalypse.

Dnešní člověk se často vysmívá bázni lidí starověku před bohy a jejich hněvem. Ale dnes po několika tisících letech předvádí, že je úplně stejně vystrašený hlupák, jako byli naši předkové dávných let.

Naletíme na kdejakou pitomost. Třeba, že není normální aby v prosinci v Evropě sněžilo. Nebo že Porsche Cayene se zimními pneumatikami může jet na náledí klidně 150km/h a nic se nemůže stát.

Ten článek o počasí připomíná spíš zprávy z bojišť nějaké celoevropské války. Mluví se o nepříteli a hlásí se ztráty na majetku a životech. Na letištích uvízly desetitisíce lidí. Sakra tenhle stav trvá už hezkou řádku dnů. Předpovědi to vesměs trefují. Jak je možné, že desetitisíce lidí přesto proudí na letiště v naději, že se stane zázrak ?

A tihle lidé mají volební právo ? Mohou rozhodovat o tom, kdo bude vládnout ? A přitom nedokáží ani správně vyhodnotit, že když ve zprávách týden hlásí, že letiště nefungují, tak je pravděpodobné, že ani zítra fungovat nebudou, když se počasí zatím nemění.

Ach jo.

Cena za levnější elektřinu. Vláda dá skoro 12 miliard

Tak tenhle titulek, který na mne dnes vybafl na aktuálně.cz mne dostal. Manipulace a ohlupování lidí v podání médií. Kdo to platí ?

Iluze, kterou se média snaží vyvolat, tedy že dotace vlády zlevní elektřinu občanům je tak falešná, o to více úsilí musí média vynaložit, aby to znělo alespoň na první pohled přesvědčivě.

1000x opakovaná lež se stává pravdou.

Vláda přece nemá žádné peníze. Tak z čeho dá 12 miliard ? No přece z daní které vybere. A proč je tato varianta horší, než kdyby si to lidé zaplatili sami ?

No protože výběr daní také něco stojí, takže za falešný dojem levnější elektřiny zaplatíme ještě víc než kdybychom to platili rovnou.

Tady naprosto bezezbytku platí Šimkovo "nechci slevu zadarmo".

Třešinkou na dortu absurdity je už jen to, že tahle opatření dělá vláda, která sama sebe nazývá pravicovou a úspornou. Populistická a demagogická. To ano. Ale pravicová ani náhodou a úsporná už vůbec ne.

A co na to vy, ostatní ovčané ? Necháte se zase škubat a ještě si budete libovat, jak vás vláda uchránila před zdražením ????

Omezení imunity - amatérská politika nebo politikaření ?

Včera jsem náhodou přepnul na záznam z parlamentu ČR, kde se zrovna projednával návrh změny zákonů ČR vedoucí k omezení trestní a přestupkové imunity poslanců a senátorů.

Zanechalo to ve mne hluboký dojem a proto jsem se rozhodl se o něj podělit.

V podstatě šlo o to, jak opět neschválit imunitu a přitom to hodit na "ty druhé". Vyšlo to skvěle, obě strany, tedy vládní koalice i opozice mají dostatek pseudoargumentů k tomu, aby mohla přesvědčovat voliče až do bezvědomí, že tentokrát to už oni mysleli vážně, ale ti druzí dělali všechno proto, aby to neprošlo.

A jak to vypadalo prakticky ?

Pro schválení bylo třeba tuším 120 hlasů, protože to byla ústavní změna a tam prostá většina nestačí.

Vládní koalici se sešlo na hlasování jen 85 ze 118 poslanců. Odůvodnili to tím, že omezení imunity měli přece všichni v předvolebním programu a tak neměli důvod pochybovat, že jejich návrh projde napříč politickým spektrem a proto neměli ani důvod odkládat naplánovaný program poslanců kvůli tomuto hlasování.

Opozice toho využila a rozhodla se demonstrovat na tomto případě, jak vládní koalice nekomunikuje s opozicí, válcuje ji svojí většinou, je arogantní a vůbec. Navrhla pozměňovací návrh, který snižoval omezení přestupkové imunity z návrhu poslanců vládní koalice. A podmínila svojí podporu celému návrhu tím, že bude schválen tento pozměňovací návrh.

Poslanci vládní koalice s tím návrhem měli problém a neschválili ho. Prý proto, že zachovával zbytečně mnoho imunity.

Opozice se ústy zejména pana Sobotky postavila do role školitele v politické komunikaci. Bohužel to zanechalo hořkou příchuť vyděračství. V podstatě Sobotka několikrát zopakoval, že koalice s nimi nejednala a proto ten návrh takhle zkomplikovali, přestože s ním v zásadě souhlasí a jsou připravení ho podpořit. Zkrátka se chtěli na tom celém podílet, přispět svou trochou do mlýna, aby se později mohli chvástat, že byli také strůjci omezení poslanecké imunity. Také to byla demonstrace síly, demonstrace toho že bez nich se ústavní zákon neprosadí. V budoucnu budou říkat, že jsou ochrannou hrází proti totalitním snahám ODS změnit ústavu.

Pak přišlo hlasování, koalice nehlasovala pro změnu navrženou ČSSD a opozice nehlasovala pro návrh jako celek. Před hlasováním byla porada klubů, kde zjevně dohodli malý trik, který pak Sobotka veřejně přednesl několikrát, a sice, že 4 poslanci oposice hlasovali pro omezení imunity podle návrhu koalice. Načež Sobotka znovu vyškolil koalici z počtů a pracovní morálky, kdy řekl, že pokud by koaliční poslanci byli všichni v práci, návrh by prošel, protože by získal 118 + 4 hlasů. Tomu samozřejmě můžeme věřit ale záruka není, že kdyby koaličních poslanců bylo 118, že ty 4 hlasy opozice by se našly.

Jak to bylo doopravdy vědí jen aktéři sami. Zda šlo jen o divadlo jak neschválit omezení imunity, nebo zda to byla skutečně opozice, která o omezení imunity nestojí, a koalice to pojistila slabou účastí svých poslanců s vědomím, že tolik hlasů opozice nezískají ?

Levicovým i pravicovým skalním voličům to bude samozřejmě naprosto jasné. Každý bude věřit tomu svému klubu a na ten druhý bude dštít síru a oheň.

Při nestranném pohledu se může zdát, že šlo o snahu všech napříč, omezení neschválit žádné. Kdyby totiž poslancům koalice skutečně šlo o omezení imunity, schválili by ten pozměňovací návrh ČSSD, protože zase tak moc zásadní změna to nebyla a v tomto případě platí, že lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše, a ČSSD by nezbylo než to odhlasovat, protože to jednoznačně deklarovali.

Hezky to shrnul nakonec pan kníže Schwarzenberg:
Pane předsedající, mírně vážené dámy a pánové. Dneska jsme se zase jednou před národem předvedli. Po pravdě řečeno, ta diskuse byla docela zábavná, bylo to divadýlko, které jsem si dokonce užil, když jsem to tak poslouchal a vnímal. Ale jak můžeme očekávat, že nás lidé venku, že nás naši voliči - a je to docela jedno, z které strany, které jsou tady zastoupeny, tito voliči jsou - budou ještě moci bráti vážně. To bych rád věděl poté, co jsme tady předvedli.

Všichni jsme slavnostně slíbili všem voličům, že zrušíme imunitu. A pak z různých ješitných důvodů jsme nebyli schopni to udělat.

Velice bych prosil, abychom se teď vlastně v době předvánočního adventu, kdy se člověk má kát z vlastních hříchů, zamysleli, jestli to, co děláme, není vlastně jenom hanobení české demokracie a že tím podkopáváme naprosto důvěru českého národa ve svém zastoupení ve Sněmovně. Děkuji mnohokrát.

Zdravotnictví, pojišťovny, lékaři kontra hloupý volič

Přechození chřipky nebo angíny sebou nese malé riziko závažnějších komplikací či ohrožení života. V podstatě každý z nás někdy chřipku nebo angínu přechodil.
Neléčení rakoviny je naproti tomu VŽDY fatální. Dokonce jde o včasnost nasazení léčby aby se dalo uvažovat o záchraně života. Neexistuje nikdo, kdo by neléčení rakoviny přežil.

Přesto dáváme přednost léčení chřipky a angíny před léčením rakoviny. Proč ? Lékaři z onkologických pracovišť si stěžují že musí dnes a denně rozhodovat o tom, komu léčbu přidělí a komu jí oddálí, přičemž zrovna u rakoviny jde při oddálení prakticky o rozsudek smrti.

Kdo je větší hyena, ten kdo požaduje aby peníze z pojištění šly hlavně na léčení rakoviny a léčení chřipky abychom si platili sami, nebo ti kdo tvrdošíjně trvají na veškeré léčbě hrazené včetně nachlazení, chřipek a angín s vědomím že peníze nestačí a moderní léčba zachraňující životy se tak nedostává všem kteří jí potřebují ?

Prý jedni jsou humánní a druzí naopak nehumánní zlotřilci.

Financování zdravotnictví je neschopné reagovat na překotný vývoj. Moderní léčba závažných chorob je drahá s tím jak se objevují nové postupy a léky, vyvíjí nové přístroje atd. Tak jsme svědky toho, že všichni zdraví máme "zdarma" léky na banální nemoci ( jdete k doktorovi s chřipkou nebo angínou a odnášíte si dvě až tři krabičky v cenách 50 - 100 korun ) a když opravdu vážně onemocníme, divíme se, že jsem až druzí v pořadí a musíme čekat až nemoc postoupí do stádia kdy už je obtížné nám pomoci.

Když ale zdravému člověku řeknete, že by měl odvádět více na zdravotní pojištění, začne pištět cosi o tom, že je chudý a ať to platí ti bohatší, ti co na to mají a že je nehumánní chudáky ještě více obírat zatímco bohatí mají z čeho dávat.

Když navrhnete, že by se to dalo řešit zvýšením spoluúčasti doplácením za běžné léky a zdravotní péči při méně závažných chorobách, opět slyšíte nářky, že chudí na to nemají a ať to platí bohatí.

Když navrhnete alespoň platby za hotelové služby v nemocnicích, slyšíte dojemné příběhy o důchodcích a chronicky nemocných, kteří prý nemají pořádně co do úst.

Té vší argumentaci, proč jsou veškeré platby nad rámec pojištění nebo nedej bože zvyšování pojistného téměř zločinem vévodí pak poukaz na obrovské plýtvání při nákupech techniky a předražování léků a že by se dal nedostatek financí řešit právě zamezením tomuto plýtvání. To prameni z naprosté neznalosti cen lékařské péče u většiny populace. Kdo z vás alespoň tuší, na kolik přijde taková jedna návštěva lékaře například s chřipkou ?

Přes tuto hradbu argumentů se politici nejsou schopni dostat s nějakým smysluplným řešením, pokud by některý s takovým vůbec přišel. Poslední hřebík do rakve dobrým systémovým řešením zasadí lobby farmaceutických firem, které mají samozřejmě zájem na co největším rozsahu hrazených léků, spolu s lékaři, kteří mají zájem na co největším rozsahu hrazené péče.

A co se zdá obyčejnému občanu, který překonal tu hradbu politických žvástů o chudých a placení bohatými (což se dá velice snadno ošetřit vysvědčením pro chudé) jako nejlepší řešení ?

Je třeba především dát lidem jasně znát, kolik péče skutečně stojí. Takže i přes povyk lékařů o administrativní zátěži, zavést povinnost vystavovat lidem účtenky, stejně jako se to děje kdekoliv jinde. Když to administrativně nepoloží obchodníky s potravinami, proč by to mělo být nepřekonatelnou překážkou pro lékaře. Za každou návštěvu ať pacient dostane účtenku, kolik lékař účtuje pojišťovně.

Zavést úhrady léků a vyšetření na banální nemoci z veřejného pojištění jen proti vysvědčení pro chudé. Ostatní nechť si to zaplatí ze svého. Pojištění ať je jen na skutečně závažné nemoci. Kdo bude chtít pojištění i na banální nemoci, ať si zřídí připojištění navíc. Tím se vylučují argumenty levice o chronicky nemocných a chudých důchodcích co nemají ani na chleba.

Jak se vyrovnat s argumentem, že lidé aby se vyhnuli placení budou raději banální choroby dlouhodobě přecházet a tím se vystaví riziku závažnějších důsledků neléčení ? Je třeba počítat s tím, že existuje skupina lidí, kteří jsou skutečně tak hloupí, že o své zdraví nedbají. Už dnes k tomu dochází, vzhledem k nízkému plnění ze sociálního pojištění při nemoci. Lidé ale hazardují se svým zdravím i jinak, kouří, pijí alkohol, jezdí na rychlých motorkách, riskují zdraví při adrenalinových sportech, pracují v život poškozujících podmínkách a vůbec se chovají ke svému zdraví velmi nezodpovědně. Je to prostě na nich, je to jejich zdraví a tady je na místě spíše osvěta, než cokoliv jiného. Kolektivisté nebudou asi souhlasit, protože jejich filosofii je, státe postarej se o mne, ja jsem idiot který se o sebe postarat neumí.

Lidé bez mrknutí oka platí za nepotřebné zbytečnosti tisíce, 150,- za antibiotika nebo 500,- za vyšetření u lékaře je pro ně ale nemyslitelná zlodějina. Tohle myšlení je třeba změnit. Zdraví je to nejcennější co máme, ale chováme se jakoby to bylo to poslední co nás zajímá. Basa piv je lidem přednější než vlastní zdraví ??

Další nevyhnutelný krok k zlepšení stavu jsou přísné tresty pro nehospodárné počínání nemocnic při nákupech vybavení. Důsledná veřejná kontrola musí být. A k tomu může pomoci právě to, že všichni budou znát cenu léčby. Ti kteří mají na starosti dnes veřejnou kontrolu se nechají ovlivnit. Opět si neuvědomují, že i oni mohou být v situaci, že budou potřebovat drahou péči ale systém který sami poškodili kvůli pár korunám úplatku teď nemá na jejich včasnou účinnou léčbu. Ale když lidé netuší, jak je péče drahá, nemají ani možnost tlačit celý systém žádoucím směrem.

Alfou a omegou celého problému financování zdravotnictví tedy vidím především v "utajenosti" cen. Začněme tedy s těmi účtenkami. Jsem přesvědčen, že se pak pohnou i ty další věci k lepšímu. Lékaři budou jistě proti, možná i pojišťovny, ale voličům by to mohlo znít libě, konečně jde o jejich zdraví a kdo neslyší na své zdraví, jde také o jeho peníze, na to by mohl slyšet ten zbytek.

Co myslíte vy ? Je Vaše zdraví cennější než basa piv, měsíční paušál za internet nebo nedělní návštěva kina ?

p.s. Už slyším ten nářek, že znalost cen taky všechno nevyřeší a co vůbec nabízím nějaké řešení, když není všezahrnující, kompletní a pokud možno se zlatou mašlí. A že pokud to nevyřeší vše, tak to stejně nemá smysl.
Tak to není holenkové moji milí pravda. Každé složité řešení složitého problému musí někde začít a někde pokračovat a někdo skončit. Teprve pak je možné říct, zda bylo nebo nebylo úspěšné. Když je tady silný odpor ke změnám z mnoha stran, musí se postupovat po krůčcích. Velké změny naráz nemají šanci.

Politika, korupce - oni jsou špatní a my dobří jsme jejich oběti - surová úvaha

Tak si tak pročítám diskusi na aktualně.cz pod jedním blogem věnujícím se tématu korupce. Pokusím se shrnout můj názor.

Nejdříve si lidé musí uvědomit, že není rozdíl mezi tisícovkou policajtovi za to, že přimhouří oko nad banálním přestupkem a 4 miliónama za to, že politik ovlivní výběrové řízení na nějakou veřejnou zakázku. Obojí je trestuhodná korupce.

Až si tohle srovnáme v hlavě a budeme důslední, až to prostoupí celou společností, nebo alespoň její většinou a budeme koukat skrz prsty na někoho kdo popojede tramvají jednu zastávku aniž by si označil jízdenku, pak se teprve něco změní k lepšímu.

Všechno svádět na politiky je krátkozraké. Tvrdit, že lidé uplácejí policajty a jezdí na černo metrem, protože vidí, že politici kradou a nechávají se uplácet, je hloupé, protože takový postoj by byl hloupý obecně. Cožpak všichni neslýcháme z TV kolik je ukradeno aut a vykradeno bytů a přesto se většina lidí nevrhne na dráhu bytového zloděje nebo zloděje aut. Tak proč podplácí policajty a jezdí na černo a považují to za normální ? Ne není to v tom, že by nám politici dávali vzor, naopak my jsme vzorem pro politiky. Politici totiž nejsou oni odněkud, oni zlí cizinci. Politici jsou jedni z nás. Jsou lidé z našich řad a my jsme je zvolili. Jsou odrazem cele společnosti, i když si každý alibisticky říká, ne já, to ti druzí.

Myslím, že kořeny těchto pomýlených názoru na politiky a korupci jsou ve 40 letech totalitní zvůle komunismu. Tím nechci tvrdit, že je to snad prapříčina korupce, nebo že by před tím u nás korupce nebyla. Myslím si ale, stejně jako například nenáviděný advokát "bohatých lotrů" Sokol, že korupce se za komunistické diktatury stala normou a hluboko se ta norma vryla do podvědomí lidí. Proto je u nás korupce tak rozsáhlá a tak těžko se odhaluje, proti jiným zemím, které touhle zkušeností totality neprošly. Za komunistů se podle mne korupce rozrostla do celé společnosti a podplácení se stalo běžnou součástí života, ne-li nutností. Tu obálka, tu kávička, tu protislužba. U řezníka za lepší flák masa, za možnost předběhnout ve frontě, v elektru za barevnou televizi, na byťáku za lepší pořadí, instalatérovi za kvalitnější práci flašku, za lepší školu pro děti ukradená prkna na chalupu a tak by se dalo pokračovat. Nevěřím že někdo z vás nezažil v minulém režimu situaci, kdy si někdo pomohl drobným dárkem k výhodičce.

Komunistický režim nutil lidi do průměru. Jenomže lidi z principu chtějí stále lepší a více. Systém ale neumožňoval legální cestou lepší a více získávat. Nebylo myslitelné, koupit si například nadstandard. Byl nedostatek čehokoli lepšího. Ale poptávka po tom vždycky byla. A kde je poptávka, dříve či později se objeví nějaká cesta jak poptávku uspokojit alespoň z části. Jak ale rozhodnout komu vyhovět a komu ne, když je zablokována tržní síla která to dnes rozhoduje za nás, tedy cena ? A to je to správné prostředí pro rozvoj nemoci zvané korupce. Když to pak trvá po generace a prakticky ve všech oblastech života lidí, je z toho velký problém.

A právě tyhle zkušenosti, na jedné straně ten v podvědomý zakořeněný pocit, že co vyčnívá z šedi průměru je automaticky podezřelé ne-li přímo zločinné a na druhé pak ta zkušenost, že bez všimného to prostě nejde, vede lidi k názoru, že malá korupce vlastně ani není korupce zatímco ta velká miliónová "tam nahoře" je tím zlem cop kazí celou společnost.

Dokonce si myslím že někteří lidé jsou na tom tak špatně, že ani nejsou schopni drobnou korupci rozpoznat a jediné co za korupci považují jsou právě ty milióny v politice.

Je to smutné a potrvá ještě dlouho, než se něco znatelně zlepší, pokud vůbec.